Zkapacitnění říčky Romže ve Vrahovicích

zaplavoveuzemi_jpg

Jsem upřímně rád, že se podařilo prezentaci firmy POYRY k projektu protipovodňových opatření a zkapacitnění toku říčky Romže, kterou pořádal Magistrát města Prostějova, dostatečně zpropagovat na internetu a osobní iniciativou do té míry, že se zaplnila polovina tělocvičny ve škole, kam byla celá akce přesunuta. Za to patří samozřejmě dík také Spolku za staré Vrahovice a dalším aktivním občanům, například paní Žitné. Současně hned na začátku bych určitě také rád poděkoval i prostějovským zastupitelům, Ing. Haně Naiclerové, MBA, která je předsedkyní místní organizace Hnutí ANO a dále Ing. Františku Filoušovi, který současně působí ve spolku Hloučela, kteří přijali mé pozvání a akce se také zúčastnili. Myslím si, že i pro ně byla tato prezentace a následná diskuze přínosná. Nyní již spíše v jednotlivých bodech tak, jak si pamatuji.

Uvedený projekt, tedy zkapacitnění říčky Romže ve Vrahovicích, což by mělo být pouze jedno z mnoha opatření, zadal Magistrát města Prostějova. V této souvislosti mě trošku zaráží, že o tom nevědělo Zastupitelstvo města. Stejně tak původní umístění do jedné třídy mi trochu zavání snahou věc moc nerozpitvávat. Ale možná je to moje chyba, že již vidím konspiraci stávající koalice, kam se podívám.

Zůstávají mi ale otázky.

Náklady na vytvoření samotné projektové dokumentace budou v částce 1,5milionu Kč a zahrnují zdokumentování opatření po celém toku Romže a Českého potoka. Tedy dalších obcí, přičemž není jasné, zda se tyto jiné obce do něj připojí. Kdo rozhodl o takto formulovaném zadání a postupu?

Většina smysluplných opatření se týká říček Romže, Český potok a Hloučela v místech, která leží právě na pozemcích jiných obcí. Pokud jsem pochopil správně z vystoupení paní starostky z Držovic, tyto prozatím osloveny nebyly. Proč?

Proč budou dle prezentace vybrána k realizaci pouze tři opatření ze šestadvaceti přednesených, zejména když to vypadá, že dvě z nich budou ve Vrahovicích? V zastavěné zóně, na cizích pozemcích.

Jako nejsmysluplnější se mi jeví, což vyplynulo i z prezentace, vytvoření poldrů na Romži a Českém potoce, kde se realizací eliminuje Q100 =>Q20, případně Q100=>Q1-5. Na vysvětlenou Q100= stoletá voda, Q20= dvacetiletá voda. Tímto bych tyto dvě opatření považoval za mnohem stěžejnější. Jednotlivé záplavové zóny vidíte na úvodním obrázku, kdy modrá je Q100, hnědá Q20 a červeně ohraničená mřížkovaná plocha je aktivní zóna.

Jak je možné, že aktuální územní plán v oblasti Losce počítá s výstavbou rodinných domů a to dokonce v aktivní zóně, kde vás mohou pokutovat i za dřevo uložené na dvoře, jak je vidět na výřezu aktuálního územního plánu? Výstavba by tam měla být bez výjimek zakázána.

Proč není primárně řešeno zkapacitnění mostu na Vrahovické ulici, který je velmi slabým místem? Alespoň mi chybělo dostatečné poukázání na tento problém. Tedy s výjimkou zástupce Spolku za staré Vrahovice.

Z jakého důvodu nebyli o záměru včas informováni zástupci vznikajícího Arboreta? Dalo by se přizpůsobit, mohlo se s touto variantou do budoucna počítat. Kdy se vlastně rozhodlo, že se tato studie bude zadávat? Nebylo to až po změně územního plánu?

I mojí chybou nebylo připomenuto zúžení hrdla naproti Jilemnické a Husitské ulice. Slibuji, že napravím na příštím jednání.

Celkem zvláštní se mi jeví zmenšení průtočného profilu Romže s argumentací, že se jedná o návrat do zkolaudovaného stavu. Spíše bych se klonil k myšlence vytvoření několika poldrů před a za Vrahovicemi a zastavěnou plochou nechal vodu protéct volně. Například určitou kapacitu skýtá Bezděkov, ale i část Losců, pokud se změní územní plán.

Je moc dobře, že se sešlo tolik místních občanů, že se nebáli vystoupit a že organizátoři dali k této diskuzi volný prostor. Vytvoření protipovodňových opatření je velmi důležité, velmi potřebné, jen by skutečně mělo být vedeno v obecném zájmu a vybráno nejlepší řešení. Snad se konečně otáčí kormidlo o 180 stupňů a z utajované akce se stává Res Publica, tedy věc veřejná. Tak by to mělo být vždy. Trochu kaňkou kazící dobrý dojem mi ovšem připadá to klasické vyhrožování, jaké již známe z osadního výboru. „Když nechcete zastávku tam, kde jsme ji navrhli my, nebudete mít žádnou.“, „Když se nerealizují protipovodňová opatření jaká chceme my, časem přijde velká voda a budete litovat promarněné příležitosti.“ Že by měli stejného trenéra?

Již nyní se těším na další setkání.

Na závěr jedna zajímavost. Máme na Romži bobra. Když vidím tu spoušť na některých místech Litovelského Pomoraví, sám nevím, zda je to dobře. Tedy jeden je v pohodě, ale co když za ním přijdou další imigranti?

Těším se se všemi na viděnou v sobotu na otevírání Arboreta.

Hezký den.

zaplavoveuzemi_uzemniplan_jpg

výřez aktuálního územního plánu