Jak jsem navštívil osadní výbor ve Vrahovicích a co z toho bylo?

Osadni vybor Vrahovice

Když jsem v pondělí ráno dostal do schránky e-mail od paní Žitné, netušil jsem, co vše mi den přinese. Dceru jsem musel poslat na přebírání ceny za výtvarnou soutěž samotnou a před pátou jsem již spěchal do hasičské zbrojnice. Pravda, čekal jsem něco jiného, ale konalo se zde jednání Osadního výboru, které bývá v rámci konspirace vždy utajené. Ovšem tentokrát se jednalo o přesunu zastávky v Trpínkách a tak se nějakým pohnutím svědomí rozhodli, tento jediný bod, učinit veřejným. Snad v duchu původního hesla politiké techné – správa obce, nebo že by aliby? Pravda, přesun zastávky nebylo téma, o kterém bych toho moc věděl a které jsem ani nečekal, takže jsem se nepřipravil, ale i tak jsem paní Žitné velmi vděčný, protože přijít o tuto ukázku spolupráce tohoto orgánu města s občany, by byla velká škoda. Mám rád knihy Zdeňka Galušky či Gabriela Chevalliera, ale toto by ani tito pánové nevymysleli.

Stručně, z nějakého důvodu, možná osobního, možná ve snaze o vyšší blaho, argumentů padlo hodně, se mají opravit, ale zejména přesunout, zastávky v Trpínkách, v blízkosti Hostince u Lípy. Jak jsem pochopil, téma se táhne již roky a nyní vznikla petiční akce místních občanů, kterou inicializoval pan Borovský, za zachování zastávek na původním místě. Tuto petici podepsalo 168 starousedlíků. Nyní několik vyjádření zástupců města, které mě zaujaly, uvedeny tak, jak jsem si je poznamenal:

– „Čekárny se platí z čekáren a chodníky z chodníků.“ To když se pan Borovský dožadoval informace, proč jeho právníci nebyli správně informováni o celém projektu.

– „Vy jste se ptal na přechod a ten tam nebude! Tam bude místo na přecházení a to je něco jiného, takže jsme vám nelhali.“ Odpověď na to, že město tvrdilo, že tam přechod nebude a nyní to má být jinak.

– „Ano, autobus bude stát na vozovce, nebude zajíždět, to je nový typ zastávky, takzvaný špuntový typ. Tím, že za ním budou muset auta zastavit, dojde ke zklidnění dopravy.“ Tak toto snad nepotřebuje komentář. Nevím, co ten člověk bere, ale chci to taky, to musí být rauš.

– „Proto!“ Stručná odpověď na to, proč by měly být zastávky proti sobě a nemohou být posunuty.

– „Každý rok dělá město čtyři zastávky, plastové. Když nebude tam, kde je naplánována, tak bude místo toho třeba někde jinde, třeba ve městě. Však se tady nemusí obnovovat.“ Tak to jsou silná slova, když docházejí argumenty.

– „Setkání zastupitelů s občany plánujeme dvakrát do roka. Bylo loni na jaře a další bude letos v říjnu.“ To nevymyslíš. Ten člověk je matematický génius.

– „Však tady nemáte být.“ Touto větou mě počastovala paní Galářová v době, kdy jsem se nechal trochu unést. Pak doplnila, že já zastávku mám. Děkuji.

– „Plníme úkoly zastupitelstva a jsme poradní orgán pro zastupitelstvo.“ Stručná odpověď na to, koho vlastně zastupují, zda občany Vrahovic, nebo rozmařilé radní.

– „…“ mlčení. Prvotní odpověď na to, kdo je do osadního výboru volil. Pak tedy argumenty přišly, ale to již nebylo tak zajímavé.

– „Půjde pověsit venku do vitríny.“ Odpověď na to, kam že půjde zápis z této schůze? Je to dobré, dokud nechtějí zase věšet nás, ještě není tak zle.

– „Vy jste to nepochopili, my vám nelžeme, ale to je vždy jiný projekt a vy se ptáte na špatný. Je projekt na chodník, je projekt na místo na přecházení, další je na dvě zastávky, potom na čekárnu, to je taky úplně něco jiného. Musíte se ptát správně.“ To když padl dotaz na to, zda to někde není nakreslené vše na jednom místě, že radnice mlží. Já si myslím, že by už stačilo po vzoru Kocourkovských začít balit světlo do pytlů a vyvážet. to by byl panečku projekt.

Ale mám i pár postřehů k poznámkám občanů:

– „Vepředu ve Vrahovicích je lepší osadní výbor. Mají chodník u Talicha.“ Není, nevěřte tomu, to je ten stejný, jen hodně lidí ani nemá tušení, že se schází tajně u vás v hasičské zbrojnici.

– „Nekomunikuje se mezi osadním výborem a občany Vrahovic. Osadní výbor nehájí zájmy obyvatel Vrahovic.“ Tak to souhlasím, ale to ani nemusí. On to opravdu není žádný demokratický subjekt, ale jsou tam ti, kteří prošli náročným výběrovým řízením rudo-oranžové koalice.

Ještě z jiného soudku, to když padl dotaz na cyklostezku z Vrahovic do města. „To musíte počkat, za dva roky jde Vafek do důchodu a pak to snad půjde.“ Tato odpověď skutečně padla, tak se jen modleme, aby se hranice do důchodu neodložila, protože to má přímý dopad na naši cyklostezku a zraněné či mrtvé cyklisty. Připadá to morbidní jenom mně?

Na závěr nikdo nedokázal odpovědět na to, zda se bude k uvedeným 168 podpisům pod peticí přihlížet. To již většina občanů jednání opustila, aby si osadní výbor mohl v klidu lízat rány. Ale zajímavá diskuze pokračovala před zbrojnicí, kde vznikla i úvodní fotka. Bylo mi potěšením. Myslím si, že je škoda, že se lidé sejdou jen takto, v podstatě náhodou. Zejména když padl argument „Osadní výbor nemá žádné pravomoci, můžeme napsat dopis, že ano, však jsme napsali dopis, to víte.“ Pak by možná stačilo sepsat požadavky občanů, podložit podpisy a místo dopisu zažádat o vystoupení na příštím zastupitelstvu. Podle toho, co zde padlo to má stejnou váhu. vlastně ne, ten kdo by vystupoval, by skutečně zastupoval občany Vrahovic.

Ještě jeden postřeh. Zajímalo mě, co jsou ti lidé v osaním výboru zač, tak jsem je zadal do internetových vyhledávačů. Je zábavné vidět, že o někom je jediná stopa „Dostal peněžitou odměnu za sezení v osadním výboru.“ Panečku, to by byl epitaf, to by ani náš rodák nevymyslel :-).