Panasonic SDR-S7

Pokud někde vidíte má videa, jsou vesměs natočena ultrakompaktní digitální videokamerou Panasonic SDR-S7.

Přestože je maličká rozměry, je velká srdcem a i když na současné HD kamery nemá, pro reportážní video je plně dostačující. Rozměry  jsou 33,8 x 63,4 x 115,4 milimetrů, hmotnost 224 gramů. Přes počáteční nedůvěru, kdy se mi oproti analogové NV-RS7 EG zdála jako maketa mě přesvědčila o opaku.

Začnu dvěma nedostatky, se kterými jsem se setkal. V tomto rozměru a této kategorii je sice očekávaná absence průhledového hledáčku, ale občas by se na ostrém slunci hodil. Ale je to jen drobnost. Mnohem zásadnější je pouze jedno rychlostní zoom, který je navíc moc rychlý.  To beru jako její největší nedostatek, se kterým se setkávám při každém točení, jak postupně po skocích přibližovat, aby to nevypadalo násilně.

A teď už pozitiva. Objektiv má ohnisko 44,1 x 441 milimetrů, kamera tedy disponuje desetinásobným optickým zoomem. Opravdu úžasná je při jejích rozměrech světelnost objektivu, ta je uváděna F1.8 – 2.4 a mohu potvrdit, že skutečně odpovídá. I při horších světelných podmínkách točí pěkná videa. Fyzické rozlišení snímače v těle kamery je 800.000 pixelů, reálné je 400.000 pro video ve formátu 4:3 a 350.000 pro formát 16:9. Pro fotografie se používá 410.000 pixelů. Proč je rozdíl mezi fyzickým a reálným množstvím pixelů tak velký? Je to kvůli digitálnímu stabilizátoru obrazu, který eliminuje jemné pohyby rukou při natáčení. Díky nízké hmotnosti se totiž na kameru pohyby rukou snadněji přenášejí, stabilizátory obrazu jsou proto nutností.

Pro záznam používám vysokokapacitní SDHC karty 8 GB, kamera na SDHC karty zapisuje bez problémů . Je možné si vybrat, zda chcete obraz ve formátu 16:9 (nastaveno jako standard) nebo 4:3.  Kamera nahrává do vlastního formátu MOD a je nutné ji do počítače dostat přibaleným programem Motion SD Studio, nebo já používám „lehký“ konvertor SD Copy. Připojím kameru přes USB (je nutné mít připojené i napájení, bez něj nejde), rozjedu SD Copy a během pár minut mám záběry v PC ve formátu MPEG-2.

Další věc, kterou musím vyzdvihnout je záznam audia. Vestavěný mikrofon s potlačením šumu je opravdu kvalitní. Dnes zvládají točit dobře video i různé digitální foťáky. Kde je ale velmi zřetelný rozdíl je právě v záznamu audia. Žádný fotoaparát nezvládne věrně zachytit audio.

Jako poslední plus bych vyzdvihl ovládací panel kamery, který se objeví po odklopení LCD panelu. Je intuitivní, přehledný a nenarazil jsem na žádné problémy. Trochu horší je, s ohledem na rozměry kamery, vlastní ovládání při snímání a to i přes to, že má pro záznam dvě tlačítka, jedno vzadu a jedno na boku kamery. Chybí mi lepší řemínek, který by kameru držel kolem hřbetu ruky. Ale při troše cviku to jde zvládnout. Je to daň za to, že díky miniaturním rozměrům ji můžete mít všude sebou.

Již jen pár technických doplnění. Kamera je napájena vyměnitelnou Li-Ion baterií s kapacitou 1.000 mAh a vydrží asi na hodinu záznamu. Baterii nabíjím přímo v kameře. Má i noční režim, kdy je ale zpomalené načítání, takže není určené pro rychlé scény.

Platí pro ni motto: Za málo peněz hodně muziky.

Fotoaparát Minolta A2

Jedním z mých fotoaparátů je na svoji dobu velmi úspěšná 8 megapixelová Minolta A2 se sedminásobným zoomem a elektronickým hledáčkem z roku 2004.  Masivní tělo z hořčíkové slitiny se velmi dobře drží a přestože nemá výměnný objektiv, manuální zoom, zaostřování a vyvedení některých prvků na samostatné ovládání ji řadí mezi poloprofesionální přístroje.

Je osazena smímačem s úhlopříčkou 2/3 palce (8,8×6,6 mm), CCD s RGB filtry, vytvářejícím snímky o rozměru 3264 x 2448 pixelů, respektive 2560 x 1920, 2080 x 1560, 1600 x 1200, 640 x 480 pixelů, v citlivosti od 64 do 800 ISO. Objektiv Minolta APO GT je zoom s rozsahem od 28 mm do 200 ekvivalent (fyzicky 7,2 – 50,8 mm (7x)) plus 2x digitální. Ostří od 50 cm, v makrorežimu od 13 cm – v režimu široký úhel a teleobjektiv. Skvělou inovací byl elektronický hledáček s VGA rozlišením – má 922 tisíc pixelů, na tehdejší dobu nejlepší hledáček tohoto typu v běžném provoze. Samozřejmě tento přístroj je vybaven originálním stabilizátorem – ten nepohybuje optickým členem v objektivu, ale rovnou snímačem. Video je v televizním rozlišení 544×408 , buď 15 nebo 30 snímků / sec, až 15 minutové záběry se zvukem. Závěrka (kombinace mechanické a elektronické) má rozsah 1/4000 (v režimech S a M: 1/2000) až 30 s, Bulb (max. 30s při ISO 64 / 100). Přístroj má 64 MB vyrovnávací paměti SDRAM.

Už na první pohled „pan foťák. Mohutný úchyt pro pravou ruku – zespoda se dává akumulátor (lithium – iontový), kontakty na úchytu prozrazují, že lze připojit „battery pack“, tedy přídavný zdroj. Elektronický hledáček je výklopný vzhůru, také LCD displej (1,8´´) je výklopný (ale nerotuje, nelze ho tedy skrýt). Blesk je vyskakovací, zoom s e ovládá manuálně – prstencem, což je velmi rychlé a příjemné. Rozměry 117 x 85 x 114 mm a váha 639g.

Obrazová kvalita je vynikající. Kresba splňuje očekávání osmimega, barevná aberace je zanedbatelná. Šum je velmi slušný do 400 ISO, samozřejmě při 800 ISO je šum vidět, kresba však zůstává zachována. Měřeno objemem dat, záběr přii 100 ISO měl 3,5 MB, při 200 ISO 4,1 MB a při 400 a 800 ISO oba skoro stejne 5,7 MB.Tpo dokumentuje nárůst šumu na hranici 200 a 400 ISO, v praxi ale nehraje významnou roli.

Kromě množství předsádek často využiji i dálkovou spoušť (3m). Fotit se dá jak do JPEGu, tak do RAW a TIFF pro další zpracování.

Proč Pinnacle Studio?

Vrátili jste se z výletu a v kameře vám leží hromada natočených záběrů z vaší nové digitální kamery, a vy přemýšlíte o tom, jak vyrobit co nejpohodlněji smysluplný sestřih. V dnešní době existuje celá řadě aplikací, které vám s tímto úkolem pomohou. Jednou z nich je i domácí videostřižna s označením Pinnacle Studio (aktuálně verze 15, ale záměrně se v článku vyhýbám číslování). Pinnacle Studio patří ve své třídě ke špičce a nabízí skutečně vyspělé služby. Mimochodem, některé funkce, které střižna zvládá, jsou přímo převzaty z profesionálních střihacích aplikací. Při ceně od 990,-Kč není o čem uvažovat, i když se vyplatí vzít raději za dva tisíce nejvyšší verzi Ultimate.

Pinnacle Studio se na trh dodává ve třech variantách. První z nich nese označení Studio a je vybavena nejmenším množstvím funkcí. Hlavním omezením je nemožnost střihu v HD (High Definition – vysoké rozlišení obrazu). Podporován tedy není ani formát AVCHD, HDV. Uživatel je omezen na sestřih ve standardním rozlišení (SD) – tedy v normě PAL. V základní verzi studia není rovněž možné editovat video ve více stopách a nelze ani klíčovat na zelené pozadí a vytvářet tak trikové scény. Omezení se týkají i exportu na optické disky, úpravy zvuku a třeba i barevných korekcí. Základní verzi Pinnacle Studia lze proto doporučit pouze úplným začátečníkům, kteří se chtějí s aplikací rychle seznámit a nemají ambice vytvářet žádné složitější sestřihy, ani neplánují nákup kamery pracující v HD rozlišení. Také bývá zdarma přiložena u spousty kamer a dalších komponentů. Je to opravdu jen základ pro seznámení.

Oproti základní verzi nabízí Studio Plus mnohem širší nabídku služeb. Hlavním přínosem je kompletní podpora zpracování obrazu ve vysokém rozlišení. Stříhat lze video ve formátu AVCHD i HDV, přičemž v praxi se dá dobře pracovat i s formátem HDV (tedy s videem ve formátu MPEG-2 TS s rozlišením 1 440 x 1 080 z páskových kamer). Video z kamer, které využívají záznam AVCHD (založený na MPEG-4), lze zpracovávat o poznání méně radostně. Problém však není ani tak ve střižně, jako v tom, že komprese typu MPEG-4 je maximálně nevhodná pro střih. Pokud budete chtít v praxi zpracovávat AVCHD záznam, budete si proto muset pořídit co možná nejvýkonnější počítač. Někteří uživatelé provádějí před vlastním střihem AVCHD záznamu konverzi do jiného, pro střih vhodnějšího formátu. Tato cesta není úplně pohodlná, ale funguje. Nicméně vraťme se k vlastnímu studiu Pinnacle studia Plus. Dalším přínosem střední verze studia je možnost vytvářet nejen DVD, ale i Blu-ray a (poměrně překvapivě) rovněž HD DVD disky. Připravit si můžete jak pokročilá menu, tak i animované nabídky, pohyblivá pozadí nebo i víceúrovňové nabídky. To vše základní verze nezvládá. K dispozici je i grafický ekvalizér pro zvuk nebo možnost pouštět video pozpátku. Zásadním, dosud nezmíněným přínosem Pinnacle Studia Plus je možnost editovat video ve více stopách. To ocení především pokročilejší uživatelé, kteří chtějí své záznamy oživit zajímavými prostřihy, a obecně chtějí editovat video na vyšší úrovni – tak jako ve skutečných střižnách. Ve střední verzi střižny je také možné klíčovat na zelené pozadí a vytvářet zajímavé trikové scény.

Nejvyšší řada studia nese označení Studio Ultimate a při praktickém testu mě produkt příjemně překvapil. Není totiž zvykem, aby aplikace pro domácí uživatele obsahovala plně profesionální nástroje. Jedná se o nástroj Magic Bullet od společnosti Red Giant Software, pokročilé efekty BorisFX Graffiti a video efekty proDAD VitaScene. S prvně jmenovaným pluginem je možné upravovat barevné podání vašeho domácího videa. V ideálním případě nikdo z vašich známých nepozná, že jste záběry natáčeli amatérskou kamerou, videu totiž můžete dodat úžasný filmový vzhled. Graffiti představuje nástroj pro výrobu pokročilých titulků a efektů s titulky. Posledním pluginem je VitaScene, kreativní sada efektů, které mohou oživit vaše video. A nutno dodat, že efekty jsou skutečně na profesionální úrovni. V poslední řadě nesmíme u Pinnacle Studia Ultimate zapomenout na podporu prostorového zvuku Dolby Digital 5.1. Bonusem verze Ultimate je přiložené zelené klíčovací plátno. S ním se můžete okamžitě pustit do výroby zajímavých koláží a nejrůznějších trikových záběrů.

Co říci závěrem? Přestože je Pinnacle Studio určeno pro domácí uživatele, jeho vyšší řady budou zcela bezpochyby využívat i poloprofesionální umělci nebo třeba nezávislí filmaři. Nabízí totiž mnoho výrazně pokročilých služeb a přitom je celý proces zpracování videa vizuálně přehledný. V prostředí střižny se rychle zorientuje i naprostý začátečník. Jak píši na začátku, vzhledem k pořizovacím cenám snad nemá ani smysl uvažovat o nejnižší řadě, zcela bezpochyby je lepší si připlatit pár korun a stát se majitelem verze Pinnacle Studio Plus. Pokud máte v úmyslu se videem zabývat trochu více, ale přesto nehodláte sáhnout po plnokrevné profesionální střižně, pak směle volte verzi Ultimate. A ještě poslední zmínka: na střižně vás jistě potěší že je v češtině. To se ale již bohužel netýká všech pluginů ve verzi Ultimate.